S-K: Proč jsem savec?

Vyznání vyššího obratlovce. .

Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců, která v současné době osidluje téměř celý svět. (tak praví wikipedia) Teda pokud jde o mě, tak já vypadnu jednou za čas z baráku a už je z toho haló, tak s tím osídlovaním celého světa nevím. Řekl bych, že osidluju spíše čtyřúhelník tvořený místem práce, místem na spaní, hospůdkou a místem na parkování. Není to tedy příliš stabilní čtyřúhelník, neb minimálně jeho poslední bod se chaoticky a dosti nečekaně mění k mé velké nelibosti, obzvláště pokud sněží a já omylem odhrnu cizí vůz.

Občas je mi dopřán výběh i mimo toto označkované teritorium, ale tomu obvykle předchází řada souvisle jdoucích domácích či jiných potupných činností, které někdy vedou k úspěšnému sacímu úniku mimo domácí souřadnice.

Wiki dále dí, že: Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény. Vedle ve vchodu bydlí vcelku slušná siréna, s jejím "drahým" chodíme na pivo. Zarostlá mi přijde normálně. Ta wikipedie bude mít v tomto tématu asi mezery....a pak prý, že všichni savci jsou teplokrevní! - tak to už je totální blud....zrovna o víkendu, když jsme se nalili jak velbloudi a usli na firemní pařenici mi byla taková kosa, že půjdu asi přezkoumat svoje živočišné zařazení.

Vracím se od svojí dvorní lékařky a jasným verdiktem. JSEM SAVEC. Zjištění jdu okamžitě zapít do třetího bodu mého označkovaného území.

Studuji dále...Savci jako mláďata trpí urputnou až svéhlavou orientací na zajímavé a měkké obliny samice, která je porodila. Chápají se jejího lákavého "bábovičkovitého" orgánu a sají mléko, které je v počátku jejich životní dráhy naučí něco, co jim v různých obdobách vydrží už nadosmrti. Jedná se zjevně o životně důležitý reflex. Tomu tedy rozhodně věřím. Něterým samcům se totiž tento reflex v dospělosti rozvine do té míry, že občas sají z vyhlédnuté samičky i tam, kde určitě žádné mlíčko nepoteče.

Ti nejzdatnější dokonce nepotřebují ani samičku....sací reflex přenáší do speciálních míst (o bodu 3 jsme myslím už mluvili), které jsou k tomu vybaveny kapalinami jež už ani nebývají na mléčné bázi.

Jednu takovou lokaci jsem navštívil nedávno. Mimochodem, slovo lokace se pro toto místo výborně hodí.Spolu s několika podobně postiženými savci jsme se tam nalokali, až nám z toho vypučely hrby.

Pro velký úspěch tohoto poznání jsme dokonce začali pořádat celé savčí výpravy. Poslední 4 denní u přehrady Vranov mě málem stála můj bídný život. Protože člověk je ale tvor myslící, tak na rozdíl např. od koně, kterému, když je po něčem blbě, tak se toho už dosmrti nedotkne; člověk si jev vědecky vysvětlí....počká, až mu otrne a jde do toho znovu.

Podtrženo, sečteno.....po zevrubném vědeckém výzkumu jsem došel k závěru, že být savcem je prostě KRÁSA....po všech stránkách.

Tak hezký den. Savci.